MUDr. Daniel Malý: Mezilidské vztahy hrají v nemocnici zásadní roli
Dětský chirurg MUDr. Daniel Malý nastoupil 1. dubna do funkce náměstka léčebné preventivní péče Oblastní nemocnice Jičín. Nadšený fotbalista a člen fotbalové lékařské reprezentace ČR uznává zásady fair play a také týmové hry. Obojí je podle něj důležité nejen na hřišti, ale také na nemocničních pracovištích, proto chce ve své nové práci zaměřit pozornost především tímto směrem. Současně má v plánu také podporovat další rozvoj jičínské nemocnice.
Máte za sebou měsíc ve funkci lékařského náměstka, jak velkou pracovní změnu to pro vás znamenalo?
Určitě je to pracovně náročnější i na úkor mého volného času. Ukrojit musím i z chirurgie, kterou mám rád, protože agenda v této funkci je poměrně široká. Snažím se ke svým úkolům postupně propracovávat, zatím řeším ty nejaktuálnější věci. Obešel jsem jednotlivé primáře, zahájili jsme spolupráci. Rád bych tu práci dělal dobře, ačkoliv jsem nikdy ambice pracovat ve vedení nemocnice neměl. Spíš jsem vždy přemýšlel o nějakém osobním vývoji v rámci svého oboru, tedy chirurgie.
Jak dlouho již pracujete v jičínské nemocnici, co pro vás nemocnice znamená?
Jsem tady již 17 let, vlastně od školy. Jsem Jičíňák a k nemocnici mám velmi osobní vazby – pracoval tady můj strýc, můj děda byl ředitelem nemocnice 10 let, a tím, že jsem sportoval, jsem měl hodně různých úrazů, takže jsem i na chirurgii byl pravidelný pacient. Jsem tedy s nemocnicí od malička spjatý. Jestli v tuhle chvíli můžu nějak ovlivnit chod nemocnice, tak je to moje povinnost. Je pro mě důležité, abychom tady měli dobré vztahy a nemocnice dobře fungovala. Naše nemocnice je na vysoké úrovni jak po stránce personální, tak i co se týče vybavení, ale zásadní roli hrají samozřejmě i mezilidské vztahy, protože ty se odrážejí v práci, v kolegialitě. I kdybych tu měl být jen pár měsíců, ale mohl pomoci tomu, abychom si vzájemně lépe rozuměli, tak to bude mít smysl a budu spokojený.
Při nástupu do funkce jste uváděl několik svých nejbližších priorit – obnovení běžného chodu nemocnice, dále vzdělávání lékařů a také stavební rozvoj nemocnice. Jak to tedy aktuálně vypadá s návratem nemocnice k běžnému chodu?
Návrat k běžnému provozu nemocnice po Covidu se nám daří dobře, ke konci dubna jsme mohli díky poklesu covidových hospitalizací uzavřít další covidovou lůžkovou stanici a v prvním květnovém týdnu tedy můžeme obnovit plný provoz centrálních operačních sálů, dospávacích pokojů a zákrokových sálků. Operační obory jsou tedy nyní již v stejném režimu jako před covidem. Personál je však ještě vytížen očkováním, aktuálně očkujeme zhruba 400 lidí denně, v očkovacím centru slouží chirurgové, dětští lékaři, neurologové a gynekologové, nyní se snažíme zapojit lékaře neoperačních oborů, včetně praktických lékařů, abychom mohli operovat.
Jak se podepsala koronavirová pandemie na jičínské nemocnici?
Samozřejmě se ještě uvidí, jak se pandemie v letošním roce odrazí na finanční situaci nemocnice. Zásadní ale bylo, že řada lidí nemohla dělat svou práci a byli vytíženi na covidových oddělení. Psychiatři již mluví o tom, že toto náročné období bude mít dopad na jejich psychiku. Na druhou stranu si ale myslím, že pro mnoho mladých lékařů to byla obrovská zkušenost.
Jaké jsou plány s rozvojem nemocnice?
Nyní probíhá výběrové řízení na dodavatele stavby pavilonu A, kde je v plánu magnetická rezonance, která nám chybí. Odhad je, že by se mohlo reálně v na podzim začít stavět. Do dvou měsíců by se měla otevřít nemocniční lékárna, která ještě čeká na dovybavení a schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Dále je na stole otázka urgentního příjmu, protože Ministerstvo zdravotnictví poskytuje dotace na rozvoj urgentního příjmu druhého stupně, kam spadá i naše nemocnice.
V tuto chvíli jsme tedy Královéhradeckému kraji dali naši představu a uvidíme, jak se budou věci vyvíjet dál. V dlouhodobějším horizontu pak řešíme, co s budovou bývalé onkologie, která je stavebně nevyhovující. Po dokončení pavilonu A počítáme s její demolicí, místo ní by mohl vzniknout samostatný objekt psychiatrie, případně parkovací stání.
Další z vašich priorit bylo vzdělávání lékařů. Tato otázka je trochu složitější. Kvalifikační dohody, kdy se lékař nemocnici zaváže na několik let a nemocnice na oplátku vkládá investice do jeho vzdělávání do dosažení atestace, jsou tématem, na které není jednoznačný názor. Jak to vidíte vy?
Kvalifikační dohody jsem už jako předseda odborů řešil s odboráři ostatních krajských nemocnic. Konsenzus v tom není, každá nemocnice postupuje po svém. Pro mě je pochopitelné, že nemocnice, která mladého lékaře zaměstnává a posílá ho na stáže, od něj na oplátku něco chce. Já sám jsem kvalifikační dohodu při svém nástupu také podepsal, ale chápu, že současná generace je trošku jiná, jsou kosmopolitnější, neradi se upisují na jedno místo. Myslím si, že to je hodně o komunikaci s každým jednotlivým uchazečem a domluva je téměř vždy možná. Proto půjdu formou individuálních pohovorů. Záleží ovšem i na tom, v jaké situaci se nemocnice právě nachází – pokud má problém sehnat lékaře, kvalifikační dohody zde samozřejmě postrádají smysl.
A jak si tedy aktuálně po personální stránce stojí jičínská nemocnice?
Je všeobecně známo, že během jara byl úbytek lékařů na interně výrazný. Oddělení jako takové ovšem ohroženo není, ačkoliv je možné, že nějaké omezení budeme muset udělat. Plánujeme, že by se část oddělení nechala zakonzervovaná jako infekční covidové oddělení, čímž ušetříme síly. Situace na interně je specifická v tom, že řada lékařů potřebuje projít tímto oddělením pro svou následnou praxi, takže fluktuace na interně je obvykle vysoká. Máme příslib dvou absolventů s nástupem v září a dále se budeme snažit lékařský personál doplnit. Na jiných odděleních podstav lékařů ani sester výrazně nepociťujeme.
Jak by podle vás měla vypadat „úspěšná nemocnice“?
Myslím, že vizitkou dobré nemocnice je určitě spokojený pacient. Pověst nemocnice se zkazí velmi snadno, a ne vždy je chyba skutečně na straně nemocnice, ne vždy je vše, co se na veřejnosti povídá, stoprocentní pravda. Z mého pohledu je tedy úspěchem, když občané města důvěřují své nemocnici. Od kolegů z jiných nemocnic po celé republice vím, že řada nemocnic se potýká s tím, že pro bezprostřední okolí platí za nejhorší nemocnici. Takže udržet si dobrou pověst je určitě důležité.
Jste nejen lékař, ale ve volném čase také fotbalista. Jaké jsou vaše fotbalové sny?
Fotbal mám v krvi, hraji ho od svých osmi let závodně. Díky zdraví a tolerantní rodině jsem mohl hrát fotbal na nejvyšší krajské úrovni mnoho let. Již osm let hraji v reprezentaci lékařů, ve které jsme dosáhli skvělých úspěchů, stali jsme se třikrát mistry světa. Mým fotbalovým snem je dostat SK Jičín, kde již vypomáhám v managementu, do divize. Druhým snem je zahrát si příští rok na MS lékařů v Argentině, kde bych zakončil svoji kariéru.
Lucie Chytilová, PR manažerka, ZH KHK