Jičínská nemocnice v době covidové: změny v budově i v myšlení lidí
Když přišel nemocnicím pokyn ke zřízení improvizovaných Covid center, měla jičínská nemocnice výhodu. Po několikadenním stěhování a přeorganizovávání práce mohla začít využívat část nemocnice, která byla dle původních architektonických plánů připravována jako Emergency oddělení. Tyto prostory splňují všechna potřebná kritéria. Mají oddělený vchod a nejsou průchozím oddělením ani z vnitřní části budovy. Navíc je zde také sál s ventilovaným lůžkem pro resuscitaci nejohroženějších pacientů. „Je to jako starý nástroj, který nikdy nesloužil svému pravému účelu. My jsme ho jen našli, vyleštili a vdechli mu tak nový život,“ říká primář Interního oddělení MUDr. Jiří Cyrany, který nově vzniklé oddělení organizačně zajišťuje. „Pomalý nástup pozitivních pacientů nám dává čas se lépe připravit“, dodává náměstek léčebné péče Oblastní nemocnice Jičín, MUDr. Lubomír Voltr.
Jak náročné bylo změnit chod nemocnice ze dne na den?
Lubomír Voltr: Náročné to bylo hlavně proto, že všichni máme zažité nějaké pracovní stereotypy, algoritmy uvažování a najednou přišlo nařízení o vybudování infekčního centra se zvláštním režimem a nároky na specifické ochranné pomůcky. Situace se navíc pořád měnila, vláda vydávala nová a nová rozhodnutí. Původně jsme pracovali na vytvoření a zaškolení výjezdové skupiny na domácí odběry, to se ale neuskutečnilo, protože jsme neměli ochranné pomůcky. Nakonec jsme vytvořili celé oddělení, které zatím zachytilo několik pozitivních pacientů, všichni ostatní byli negativní. To nám dává čas přemýšlet, jak budeme postupovat, až bude pozitivních pacientů více.
Jak zvládají tuto situaci zaměstnanci nemocnice, zdravotníci?
Lubomír Voltr: Chod Covid oddělení zajišťují především internisté a částečně oddělení ARO. Hůře tu situaci snášejí některé sestřičky, zejména starší, které byly zvyklé sloužit v jednosměnném provozu na ambulancích a těžko se vyrovnávají s tím, že by měly začít sloužit ve zcela jiném provozu, včetně nočních směn. Někteří zaměstnanci jsou z toho ve stresu, část z nich se bojí epidemie, další se obávají nových podmínek, pro nás pro všechny je to takový křest ohněm. Snažíme se vyhnout vyřazení některého z klíčových oddělení z provozu tím, že jsme rozděleni na týmy, kteří se střídají tak, aby v případě karantény nebylo ochromeno celé oddělení.
Součástí zvláštních opatření bylo také zastavení všech neakutních výkonů v nemocnicích. Jaký dopad bude mít podle Vás toto opatření?
Lubomír Voltr: Ano, nyní provádíme jen onkologické a akutní výkony. Je ale jasné, že ostatní pacienti se svých diagnóz sami nezbaví, přijdou, až opatření skončí. Tedy čím déle bude opatření bude trvat, tím více práce nás poté čeká. V souvislosti s tím řešíme například problém s dovolenými, protože zdravotníci mají nyní zákaz čerpat dovolené a až toto opatření skončí, budou mít všichni pět týdnů nevybrané dovolené, zrovna v době, kdy bude v nemocnici spousta práce.
Jaký ekonomický dopad to bude mít?
Lubomír Voltr: Otázek máme nyní opravdu hodně a odpovědi na ně zatím neznáme. Jedna z nich je financování nemocnic. VZP se sice vyjádřila, že paušální financování pro tento rok zůstane zachováno, ale výkonově jsme nyní téměř na minimu, ambulance jsou zrušené, operativa je přiškrcená, takže nevytváříme potřebné body, které pojišťovna proplácí. Nikdo neví, co bude následovat. Pokud bude v příštím roce nárůst nezaměstnaných, budou platit daleko méně na zdravotním pojištění… a s tím souvisí celá řada otázek, na které vám dnes nikdo odpověď nedá. Snažíme se proto nyní šetřit, máme zakázány veškeré investice mimo havárií a nutných výdajů na epidemii. Nakupujeme pouze desinfekční a ochranné prostředky, atd. Samozřejmě nejvyšší položkou nemocnice jsou mzdy, které musíme vyplácet v plné výši dál, i zaměstnancům, kteří jsou doma. Jen část z nich využilo statusu OČR, kdy mají nárok na 60 procent platu.
Na Covid oddělení právě zazvonil telefon z jiné části nemocnice. Personál dostává informaci o pacientovi, u nějž je podezření na nákazu. Za několik minut přivádí staršího muže zdravotní sestra. Sestřička z Covid centra přebírá tašku s jeho věcmi a pomáhá muži svléknout vrchní ošacení. Pak ukládá očividně unaveného pacienta na lůžko. Na další postup se ptám staniční setry Martiny Vítové, která práci svých kolegyň sleduje.
Co následuje po příchodu pacienta?
Martina Vítová: O dalším postupu u pacienta rozhoduje lékař. Pokud je pacient v dobrém stavu, může čekat na výsledek testu i doma, posuzujeme ale i to, jaké má doma zázemí a další okolnosti. Na výsledek testu čekáme různě dlouho, od několika hodin až po několik dní. Pokud je výsledek testu negativní, přemístíme pacienta podle jeho potíží na příslušné oddělení, případně ho propustíme domů.
Jak se k vám pacienti nejčastěji dostávají?
Martina Vítová: Někteří k nám přicházejí bez doporučení, s požadavkem, že chtějí udělat výtěr, my jsme tu ale především pro ty pacienty, kteří potřebují hospitalizaci, další postup tedy volíme podle stavu konkrétního člověka. Staráme se tu o ty, kteří jsou schvácení, potřebují pomoc, takže mezitím, co čekáme na výsledek testu na Covid, poskytujeme jim léčbu, která jim pomůže se vzpamatovat. Další pacienty nám sem posílají lékaři, kteří nám telefonicky sdělí všechny potřebné informace. To nám umožní se lépe připravit. Část pacientů se k nám dostává záchrannou službou anebo přesunem z jiných oddělení nemocnice, když například pacient na lůžku začne mít respirační potíže.
Jak pacienti podezření na Covid snáší? Jsou vystrašení?
Martina Vítová: Nic takového jsem u pacientů, kteří naším oddělením prošli, nepozorovala. Naopak, musím říct, že dobře spolupracují a jsou klidní. Spíš bych řekla, že okolí, ať už veřejnost, tak i ostatní zdravotníci mají o této nákaze špatné informace. Sestřičky, které na našem oddělení pracují, někteří lidé označují za přenašeče a bojí se s nimi přijít do kontaktu, ale je to jenom špatnou informovaností.
Jak se vyrovnáváte s tím, že nevíte, co vás čeká?
Martina Vítová: Už teď je každý den jiný. Některé dny jsou o něco klidnější, jindy se nám tady sejdou čtyři záchranky najednou, to se nedá předvídat. Já jsem na tento způsob práce z interních ambulancí zvyklá, tam jsme nikdy práci neměli naplánovanou. Pořád si říkám, že to nejhorší nás čeká, snažíme se na to maximálně připravit, i když nevíme, zda se tu naplní ty scénáře, které vidíme v zahraničí. Mým úkolem je také vytvářet dobré pracovní podmínky pro sestřičky, které tu pracují, udržovat je v dobré náladě, dát jim zázemí, kde si mohou chvilku odpočinout a také je všechny postupy práce dobře naučit, aby si byly jisté, že vše dělají správně. Pracují ve stresovém prostředí. Často si kladou otázku, zda mohou jít po práci klidně domů, aby nenakazili své blízké.
V souvislosti s nákazou se všemi pády skloňuje téma ochranných pomůcek. Na situaci v jičínské nemocnici se ptám primáře MUDr. Jiří Cyranyho.
Je personál Covid centra v jičínské nemocnici dostatečně chráněn?
Jiří Cyrany: Jedna věc je, zda je těchto pomůcek dostatek a v jaké jsou kvalitě. Ale skoro stejně významné je i to, zda je umíme používat. Čím jsou tyto pomůcky sofistikovanější, tím více proškolení člověk potřebuje. Musíme si také uvědomit, že v nemocnicích, které se teď o nakažené COVID-19 starají, jako některé pražské nemocnice a v našem regionu Fakultní nemocnice Hradec Králové, se této problematice věnují zdravotníci, kteří byli pro práci na infekčním oddělení vycvičeni. Jsem proto rád, že jsme teď měli přibližně dva týdny na to, se na tuto práci připravit. Jsou známy případy, že personál se infikoval i přesto, že používal adekvátní pomůcky. Důvodem mohlo být, že s nimi tito zdravotníci nedokázali dobře zacházet. Pomůcek už je nyní relativní dostatek, snažíme se také nespoléhat jen na centrální dodávky a spolupracujeme třeba i s ČVUT, které nás vybavilo upravenými maskami osazenými filtrem.
V současné době zabezpečuje péči o nakažené pacienty Fakultní nemocnice Hradec Králové. Jste připraveni se zapojit v případě, že by její kapacita už nestačila?
Jiří Cyrany: Nyní jsme na prahu epidemie, kdy potřebujeme efektivní diagnostické oddělení, tedy COVID ambulanci, která umožní provést u pacientů odběr, postarat se o ně adekvátně do výsledku testu, což je často někdy i více než 24 hodin, a ty s pozitivním výsledkem testu odeslat do FN HK. Těžko odhadnout, jak dlouho tato situace vydrží. V případě, že nastane další fáze a kapacita FN bude zaplněna, máme již nyní fungující lůžkové oddělení ORL, kde máme k dispozici 20 lůžek s možností podávání kyslíku. Pokud by ani to nestačilo, jsme schopni v další fázi uvolnit ještě oddělení gynekologické se stejnou kapacitou a vybavením Ale zatímco první fáze je nyní personálně zabezpečena, v další fázi by již mohl nastat problém s dostatkem personálu, zvláště pokud musíme počítat na vrcholu epidemie i s nemocností personálu možná až v řádu desítek procent. Případnou péči o ventilované pacienty je schopno zajistit oddělení ARO, kde přípravy probíhají i do takových detailů, jako je změna nastavení klimatizace tak, aby se minimalizovalo riziko kontaminace oddělení od nemocného pacienta.
Myslíte si, že nastavená opatření v ČR jsou adekvátní situaci a jak se podle Vás bude epidemie v Česku vyvíjet?
Jiří Cyrany: Já jsem optimista a myslím, že opatření budou umět průběh epidemie oploštit natolik, že „italský scénář“ bychom tu neměli zažít. Je třeba si uvědomit, že u nemocných od okamžiku, kdy u nich nemoc propukne, do doby, než se dostanou do těžkého stavu, uběhne zhruba 7–10 dní. Jakmile tedy v populaci začnou tzv. vybuchovat těžké případy, je to až po týdnu či dvou od průniku infekce do regionu. V tu chvíli tedy musíte počítat s tím, že spousta dalších požárů už obrazně doutná. V Itálii epidemie probíhala podstatně delší dobu, než by se zdálo z prvních zpráv o úmrtích ve sdělovacích prostředcích. Chybí mi ale přesnější epidemiologická data z našeho regionu, ke kterým v současnosti nemáme přístup. Pokud bychom tyto informace měli, usnadnilo by nám to práci a pomohlo k rychlejšímu odhalení nemoci u některých pacientů.
Jaký smysl má testování u lidí, u kterých nemoc probíhá mírně a dodržují izolaci?
Jiří Cyrany: Je třeba si uvědomit, že v rodině, zejména v menších bytech, je někdy těžké dodržet velmi přísná izolační opatření, aby se zamezilo nákaze mezi členy domácnosti. Do toho teď probíhají ještě běžná respirační onemocnění a odlišit je od infekce COVID-19 prakticky není možné. Testování proto smysl jistě má a bude na něj navázána i připravovaná inteligentní karanténa, ačkoliv je otázka, jak v této fázi epidemie toto opatření ještě zafunguje.
Lucie Chytilová, PR manažerka Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje