Prevence infekcí v trutnovské nemocnici

V trutnovské nemocnici zřídili nové Oddělení pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí (OPKI). Jeho vedoucím byl jmenován primář OLMI MUDr. Josef Scharfen, CSc. Výkonnými pracovníky oddělení jsou infekční sestry. V popisu jejich práce je neustálým zlepšováním pracovních postupů předcházet nemocničním infekcím, a pokud se rozvinou, zabránit jejich šíření v nemocničním prostředí. Součástí prevence je i předcházení rozvoje bakteriální rezistence na antibiotika. Touto problematikou se zabývá již dlouho Antibiotické středisko při OLMI ONTU, a.s. Prevence infekcí je multidisciplinární problematika, která vyžaduje těsnou spolupráci všech klinických i laboratorních oddělení nemocnice.

Prevence a kontrola infekcí má několik oblastí: 1. oblast je popsána ve směrnici Program prevence a kontroly infekcí. Program popisuje základní postupy v ochraně před nemocničními baktériemi. Těsně souvisí s 2. oblastí, která definuje kvalitu léčebné péče. Trutnovská nemocnice získala akreditaci v systému SAK. Součástí akreditace je oblast tzv. managementu rizika, která se zabývá mimo jiné i určením rizika rozvoje infekcí, jako komplikací, v nemocničním prostředí. Ke zjištění správnosti prováděných postupů se provádějí audity a za účelem stálého zlepšování poskytované péče je zdravotnický personál cvičen a školen v prevenci rozvoje infekcí. Důraz se klade na uvědomělý přístup každého pracovníka, na prvním místě je pacient a jeho potřeby. 3. oblast prevence a kontroly infekcí pokrývá řešení již vzniklých infekčních komplikací. Infekční sestry vyhledávají infekce vzniklé v nemocnici a účastní se na statistickém vyhodnocování jejich výskytu a navrhují konkrétní opatření k omezení jejich šíření. 4. oblast je zaměřena zejména na prevenci infekcí a snižování jejich výskytu v budoucnosti s použitím nejmodernějších postupů a technologií. Ty jsou spojeny zejména s úklidem, dezinfekcí a sterilizací zdravotnické techniky. Nejdůležitější součástí prevence přenosu nemocničních kmenů jsou však takzvaná standardní opatření (hygiena rukou), těsně spojená s přenosem nebezpečných mikroorganismů navzájem mezi pacienty, personálem, návštěvami apod. Z toho vyplývá komplexnost a obtížnost řešené problematiky.

Musíme si uvědomit, jak je obtížné čelit všeobecným zákonitostem přírody a přerušit nedokonalými lidskými postupy, které jsou založeny na dodržování přísných pravidel asepse, přenos okem neviditelných mikroorganismů mezi vysoce vnímavou populací pacientů v nemocnici. Rozvoj infekčních onemocnění je podmíněn narušením vztahu makroorganismu (člověka) a mikroorganismu (baktérie, viru, plísně). Zdravý člověk má účinnou obranu ve formě vrozeného imunitního systému a žije tak v rovnováze s miliardami baktérií na vnějších (kůže, sliznice) a vnitřních površích svého těla. Stářím, různými chorobami (cukrovka), nevhodným životním stylem (obezita, kouření, alkohol, drogy) se imunitní systém oslabuje a člověk se stává vnímavým vůči infekci baktériemi, které jsou jinak pro něj neškodné (tzv. potenciální patogeny). Pacienti v nemocnicích se obvykle léčí s neinfekčními příčinami onemocnění (onemocnění oběhového, trávicího, močového a dýchacího systému léčených na interním oddělení, chirurgické výkony v traumatologii a ortopedii, onkologičtí pacienti atd.). Dnešní medicína je velmi úspěšná v řešení onemocnění, která byl dříve smrtelná již ve středním věku. Její úspěšnost však často spočívá v invazivních postupech, které narušují přirozené bariéry nebo přímo snižují imunitní odpověď (operační rány, žilní vstupy, léky potlačující imunitu). Takoví pacienti jsou pak terčem nemocničních infekcí. Možnost infekce se zvyšuje nahromaděním stejně oslabených pacientů na jednom místě, kde jim je poskytováno specializované léčení. Z uvedeného vyplývá, že riziko nemocniční infekce reálně existuje a zvyšuje se podle závažnosti prováděných léčebných výkonů. Tyto infekce většinou nelze úplně potlačit, existuje však snaha o neustálé zlepšování preventivních opatření k zabránění přenosu bakteriálních původců z prostředí a mezi pacienty. Typickým rysem nemocničních patogenů je jejich rezistence na antibiotika, která vzniká pod tzv. selekčním tlakem antibiotik používaných na příslušných odděleních. Česky řečeno, baktérie si na tyto léky zvyknou, jsou odolné, a antibiotika již na ně nepůsobí. Takto vzniklé „superbaktérie“ (superbugs) jako např. MRSA jsou odolné vůči několika, mnoha někdy i proti skoro všem známým antibiotikům. Oslabení pacienti, na které tyto ve skutečnosti málo virulentní mutanty útočí, lze pak jen s obtížemi léčit. Vznik Oddělení pro prevenci a kontroly infekcí v trutnovské nemocnici je tak reakcí na nové výzvy měnícího se prostředí a bakteriální rezistence v moderním světě. Vzhledem k tomu, že prevence infekcí je dnes samostatná a propracovaná věda, čeká pracovníky OPKI ve spolupráci s Národním referenčním centrem pro infekce spojené se zdravotní péčí ve Státním zdravotním ústavu v Praze průběžné roční školení certifikované Ministerstvem zdravotnictví. Zavedení Programu prevence a kontroly infekcí je jedním z požadavků akreditačního orgánu, cílem prevence je však individuální pacient v nemocnici a jeho rychlé uzdravení bez případných infekčních komplikací.

Josef Scharfen